Aktuality

Zůstaňte v obraze o aktuálním dění okolo ČMOS.

VYHODNOCENÍ ZÁVAZKŮ KOLEKTIVNÍCH SMLUV UZAVŘENÝCH NA ROK 2018 ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI ČMOS POHOSTINSTVÍ, HOTELŮ A CESTOVNÍHO RUCHU

29.10. 2018

VYHODNOCENÍ ZÁVAZKŮ KOLEKTIVNÍCH SMLUV UZAVŘENÝCH NA ROK 2018 ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI ČMOS POHOSTINSTVÍ, HOTELŮ A CESTOVNÍHO RUCHU

            ČMOS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu provádí každoročně vyhodnocení obsahu uzavřených kolektivních smluv, na jehož základě pak připravuje základní osnovu požadavků pro kolektivní vyjednávání v následujícím roce. V roce 2018 bylo v rámci odborových organizací ČMOS PHCR uzavřeno 14 kolektivních smluv. V porovnání jednotlivých regionálních oblastí je 11 kolektivních smluv uzavřeno v regionu Praha, 2 kolektivní smlouvy v oblasti Čechy a 1 v oblasti Morava.  Počet uzavřených kolektivních smluv se stabilizoval.

 

            Z výsledků vyhodnocení dat zpracovaných prostřednictvím programu ISSP Trexima Zlín vyplývá, že rozsah a struktura závazků obsažených v kolektivních smlouvách zůstala zachována a podařilo se udržet i úroveň těchto závazků. Určitý pokrok byl dosažen ve vyjednávání o valorizaci mezd. Většina odborových organizací při přípravě kolektivních smluv na rok 2018 spolupracovala se sekretariátem ČMOS PHCR. V případě jedné základní organizace bylo nutné uzavření kolektivní smlouvy řešit před zprostředkovatelem.

 

            V bloku otázek zaměřených na podmínky činnosti odborových organizací byl sledován závazek výběru členských příspěvků srážkou ze mzdy. Tento závazek byl sjednán v 92,9 % kolektivních smluv. V 92,9 % kolektivních smluv jsou konkretizovány materiální podmínky pro výkon činnosti odborových organizací. Zaměstnavatelé se zavázali především k poskytování místností odborovým organizacím (85,7 % kolektivních smluv), k úhradě nákladů na potřebné podklady (78,6 % kolektivních smluv), k poskytnutí příspěvku na činnost odborových organizací (71,4 % kolektivních smluv) a k možnosti odborové organizace připojit se k internetu (64,2 % kolektivních smluv). Časový rozsah uvolnění odborových funkcionářů s náhradou mzdy k výkonu odborové činnosti není v žádné z kolektivních smluv omezen.

 

            Dotazník rovněž obsahoval otázku zaměřenou na pluralitu odborových organizací. Větší počet odborových organizací se vyskytuje pouze u jednoho zaměstnavatele a odborové organizace jednají ve shodě, tzn., že uzavírají společně kolektivní smlouvu.

 

            V 78,6 % kolektivních smluv jsou sjednány bližší podmínky postupu informování odborových organizací zaměstnavatelem a v 78,6 % kolektivních smluv jsou sjednány bližší podmínky postupu projednávání materiálů s odborovou organizací. V pouze u 14,3 % kolektivních smluv je sjednán vyšší rozsah informací či projednávaných okruhů otázek nad rámec pracovněprávních předpisů.

 

 

            V bloku otázek, týkajících se odměňování zaměstnanců, byla sledována úroveň mzdových tarifů.  Zhruba 35,7 % kolektivních smluv obsahuje 10stupňový tarifní systém a u těchto kolektivních smluv došlo k nárůstu minimálních tarifů oproti loňskému roku vzhledem k růstu minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.

 

            Obecně je odměňování zaměstnanců sjednáno v 92,9 % kolektivních smluv, přičemž v kombinaci s individuální smlouvou v 57,1 % kolektivních smluv a pouze v 14,3 % kolektivních smluv vnitřním mzdovým předpisem, který tvoří přílohu kolektivní smlouvy.

 

            Úkolová mzda je sjednána pouze v jedné z kolektivních smluv. V žádné z kolektivních smluv rovněž nejsou sjednány bližší podmínky pro uplatnění konta pracovní doby vzhledem k tomu, že v našem oboru je uplatňována především nerovnoměrně rozvržená pracovní doba.

 

            Zařazování zaměstnanců podle pracovních činností do funkcí, povolání a tarifních stupňů je sjednáno v 57,1 % kolektivních smluv. K zařazování je využíváno především vlastního podnikového katalogu (57,1 % kolektivních smluv).

 

            Poskytování dalších složek mzdy je sjednáno v 42,9 % kolektivních smluv v případě poskytování 13. mzdy a v 7,1 % kolektivních smluv je sjednáno poskytování 14. mzdy.  Výplata těchto mzdových složek je zpravidla vázána na dosažení předem stanoveného ekonomického ukazatele (28,6 % kolektivních smluv), v menší míře pak na jiné podmínky (7,1 % kolektivních smluv). Další složky mzdy jsou sjednány zpravidla procentem z tarifní mzdy (7,1 % kolektivních smluv), případně procentem z průměrného výdělku (21,4 % kolektivních smluv).

 

            Pravidla pro poskytování motivačních složek mzdy (zj. prémií, výkonnostních odměn, mimořádných odměn nebo bonusů) jsou sjednána v 78,6 % kolektivních smluv, kdy se jedná o mírný pokles sjednávání tohoto plnění.

 

            Mzdový vývoj  je sjednán v 50 % kolektivních smluv, a to zpravidla formou zvýšení průměrné nominální mzdy v průměru o 2,9 %.  Jedná se o nárůst sjednaného nároku o 21,4 % oproti roku 2017. Zvýšení mzdových tarifů nebylo v roce 2018 sjednáno v žádné kolektivní smlouvě. Tarify byly zvýšeny pouze z důvodu změny nařízení vlády o minimální mzdě a minimálních úrovních zaručené mzdy. Jednání o vyšší valorizaci mezd, případně o valorizaci jako takové se zaměstnavateli bylo v roce 2018 opět poměrně problematické, přestože statistiky hovoří o vzestupu tržeb a vysoké návštěvnosti zahraničních turistů. Zcela novým důvodem, resp. výmluvou jsou pro zaměstnavatele zvýšené investice do hotelových zařízení. Rovněž reálné plnění kolektivních smluv v rámci tohoto ujednání se bude vyvíjet podle aktuální ekonomické situace zaměstnavatelů a očekáváme spíše stagnaci mezd, resp. pokles reálné mzdy přesto, že míra inflace dosáhla v červnu roku 2018 2,6 %.

 

            Výše a rozsah poskytovaných mzdových příplatků sjednávaných v kolektivních smlouvách je následující:

 

            Příplatek za přesčasovou práci bez rozlišení je sjednán v 100 % kolektivních smluv v průměrné výši 29,6 % průměrného výdělku, příplatek za noční práci je sjednán v 91,7 % kolektivních smluv v průměrné výši 10 % průměrného výdělku, příplatek za práci v sobotu a neděli je sjednán v100 % kolektivních smluv, z toho ve výši stanovené právním předpisem v 61 % kolektivních smluv a v 21,4 % kolektivních smluv ve výši 25 Kč/hod. Z ostatních příplatků jsou sjednány příplatky za práce v ztíženém pracovním prostředí (14,3 % kolektivních smluv), za zastupování (14,3 % kolektivních smluv), za zaškolování (7 % kolektivních smluv). Jiné příplatky (např. instruktorské) jsou sjednány v 14,3 % kolektivních smluv.

 

            Odměna za pracovní pohotovost je sjednána v 42,9 % kolektivních smluv, a to diferencovaně v průměrné výši 15 % průměrného výdělku.

 

            Zhruba 71,4 % kolektivních smluv obsahuje ujednání, týkající se poskytování náhrad mezd při prostoji a při přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy (64,3 % kolektivních smluv), a to zpravidla ve výši 100 % průměrného výdělku.

 

Odměny při životním a pracovním výročí (50 let věku a 1. odchod do důchodu) jsou sjednány v 92,9 % kolektivních smluv a jsou diferencovány v závislosti na počtu odpracovaných let u zaměstnavatele. V porovnání s rokem 2017 došlo ke zvýšení těchto odměn v průměru o 3,9 %.

 

Průměrná sjednaná výše odměny při životním výročí do 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele činí 12 000 Kč, nad 5 let trvání pracovního poměru činí

10 600 Kč, nad 10 let trvání pracovního poměru 10 333 Kč, nad 15 let trvání pracovního poměru 12 444 Kč, nad 20 let trvání pracovního poměru 16 111 Kč a nad 25 let trvání pracovního poměru 19 166 Kč. V tomto případě došlo ke strmému zvýšení těchto odměn, a to v průměru o 24,1 %.

 

Odměny při pracovním výročí jsou sjednány téměř v 64,3 % kolektivních smluv a jsou diferencovány podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele.  Průměrná výše odměny v průřezu jednotlivých kategorií dle odpracovaných let činí 11 664 Kč. Je však sporné, zda při vysoké fluktuaci v odvětví hotelového průmyslu se podaří tuto odměnu významnější části zaměstnanců získat.

 

Průměrná výše odměny při prvním skončení pracovního poměru v souvislosti se vznikem nároku na starobní důchod, která je sjednána v 92,6 % kolektivních smluv činí 7 239 Kč a zvýšení činí 4 % oproti roku 2017.

 

            V bloku ukazatelů sledujících pracovněprávní nároky sjednané v kolektivních smlouvách byla zjišťována sjednaná délka pracovní doby, prodloužení dovolené, rozšíření nároků u překážek v práci nad rámec stanovený zákoníkem práce, rozsah a podmínky výkonu práce, zvýšení odstupného apod.

 

Délka pracovní doby je sjednána v100 % kolektivních smluv.  Délka pracovní doby v příslušné úpravě podle charakteru pracovního režimu tak, jak je stanoveno zákoníkem práce, je sjednána v100 % kolektivních smluv.

 

Prodloužení dovolené o 1 týden je sjednáno v 28,6 % kolektivních smluv. Četnost tohoto nároku zůstala v porovnání s rokem 2017 zachována.

 

V 92,9 % kolektivních smluv je sjednáno referenční vyrovnávací období, ve kterém nesmí práce přesčas v průměru překročit 8 hodin týdně. Toto vyrovnávací období je sjednáváno na 26 týdnů. V kolektivních smlouvách je však referenční období sjednáváno diferencovaně pro rovnoměrně a nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, avšak dotazník toto rozlišení neumožnil.

 

Vyrovnávací období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je sjednáno v 92,9 % kolektivních smluv a činí v průměru 44 týdnů.

 

 

            Zvýšení odstupného nad rámec stanovený v ustanovení § 67 zákoníku práce je sjednáno v 50 % kolektivních smluv (zde se jedná o nárůst o 7,1 %, a to zpravidla na jedno až dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, avšak toto plnění je převážně vázáno na podmínku nečerpání plného rozsahu výpovědní doby (50 % kolektivních smluv) nebo na délku pracovního poměru (7,1 % kolektivních smluv).

 

V případě překážek v práci se struktura a rozsah sjednaných nároků oproti předchozímu roku výrazně nezměnila. Pracovní volno poskytované nad rámec zákonného nároku je sjednáváno především u úmrtí přímého rodinného příslušníka v průměrné délce 1,8 dne (85,7 % kolektivních smluv), u doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zdravotnického zařízení v průměrné délce 6,7 dnů (42,9 % kolektivních smluv), u narození dítěte manželce zaměstnance v průměrné délce 1 dne (85,7 % kolektivních smluv), u péče o rodinného příslušníka za rok v průměrné délce 1 dne (42,9 % kolektivních smluv) a u vlastní svatby v délce 1 dne (7,1 % kolektivních smluv). V 35,7 % kolektivních smluv jsou sjednány další překážky v práci, u kterých je poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku a jedná se zpravidla o pracovní volno určené k vyřízení naléhavých osobních záležitostí zaměstnanců.

 

Poskytování náhrady mzdy v době prvých tří dnů pracovní neschopnosti je sjednána v 14,3 % kolektivních smluv, a to v průměrné výši 50 % průměrného výdělku. V porovnání s rokem 2017 došlo ke snížení četnosti tohoto nároku, a to o 21  %, ale i ke snížení výše náhrady mzdy, a to o 6 %.

 

 

Další blok závazků kolektivních smluv dokumentující oblast péče o zaměstnance sledoval tvorbu a využití sociálního fondu, vč. příspěvku na stravování, penzijní připojištění a další sociální aspekty.

 

Tvorba sociálního fondu je sjednána v 28,6 % kolektivních smluv. Ve většině těchto kolektivních smluv je fond tvořen v průměru 2,5 % z objemu vyplacených mezd, v menší míře pak jiným způsobem, tzn. absolutní částkou na jednoho zaměstnance nebo jiným, v kolektivní smlouvě nespecifikovaným způsobem. Průměrná výše dotace sociálního fondu činí 18 000 Kč (jedná se o zvýšení o 5 745 Kč). Závazek tvorby sociálního fondu bývá v posledních letech obvykle nahrazován tzv. plány sociálních nákladů, podle nichž jsou poskytována obdobná plnění, jako tomu je v případě sociálního fondu (50 % kolektivních smluv). V tomto případě je průměrná výše dotace 50 020 Kč.

 

Využití sociálního fondu je soustředěno především na poskytování příspěvku na činnost odborové organizace (100 % kolektivních smluv), příspěvku na závodní stravování a v menší míře pak na ostatní formy užití, jako jsou půjčky, sociální výpomoci a příspěvek na penzijní připojištění. V rámci plánů sociálních nákladů je sjednáno tzv. ostatní, blíže nespecifikované užití, které zahrnuje především příspěvky na kulturní či sportovní akce, zájezdy, exkurze, akce pro děti zaměstnanců apod.

 

 

Příspěvek zaměstnavatele na personální stravování je upraven v 100 % kolektivních smluv a je poskytován jednak z nákladů zaměstnavatele ve výši 55 % ceny jednoho hlavního jídla nebo ze sociálního fondu či ze zisku v průměrné výši 10 Kč na jedno hlavní jídlo. Poskytování cenově zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům je sjednáno 14,3 % kolektivních smluv a zaměstnancům po dobu čerpání dovolené rovněž v 7,1 % kolektivních smluv.

 

Závazek poskytování příspěvku na penzijní připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb. nebo na doplňkové penzijní připojištění podle zákona č. 427/2011 Sb. je upraven v 78,6 % kolektivních smluv. Průměrná výše příspěvku zaměstnavatele z nákladů činí 475 Kč/měsíc. V 78,6 % kolektivních smluv jsou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění. Příspěvek na životní pojištění je sjednán v 50 % kolektivních smluv, a to v průměru 462 Kč/měsíc. V obou případech došlo k nepatrnému zvýšení.

 

V 78,6 % kolektivních smluv je sjednána možnost poskytování výrobků a služeb zaměstnancům za nižší než obvyklé ceny. Zpravidla se jedná o stravovací, ubytovací nebo relaxační služby.

 

V 71,4 % kolektivních smluv jsou sjednány podmínky pro odborný rozvoj zaměstnanců. Zpravidla se jedná o jazykové a další odborné kurzy. V 64,3 % kolektivních smluv je konkretizována úprava rovného zacházení a zákazu diskriminace obsažená v ustanovení § 16 zákoníku práce. Rovněž jsou sjednávány podmínky vývoje zaměstnanosti specifikované dotazníkem ISPP vč. opatření na slaďování profesního a rodinného života, a to v 42,9 % kolektivních smluv. V žádné z kolektivních smluv nejsou konkretizovány způsoby realizace rámcových dohod.

 

V100 % kolektivních smluv jsou sjednána technická a organizační opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v 78,6 % kolektivních smluv je sjednáno písemné vyhodnocování stavu BOZP v podnicích.

 

Závěrem lze konstatovat, že se podařilo v kolektivních smlouvách uzavřených v roce 2018 udržet úroveň závazků obsažených v kolektivních smlouvách v uplynulých letech.